Stínění pasivního domu

Pasivním domům hrozí v létě přehřívání, které dokáže velmi znepříjemnit život. Největší plocha oken pasivních domů je situována na jih, případně na jihovýchod nebo jihozápad, nejmenší plocha oken je na severní straně domu. Okna v pasivním domě tak poskytují mimo osvětlení i dostatek solárních zisků, čímž působí jako radiátor.

Zvýšení vnitřní teploty interiéru může v létě probíhat dvěma způsoby – vpuštěním teplého venkovního vzduchu (např. otevřeným oknem) do interiéru, nebo zářením. Ostré sluneční záření, jehož intenzita za jasného dne dosahuje přibližně 1000 W/m², dopadá na plochu oken, která jej zhruba z 11 % odrazí, z 25 – 35 % pohltí a z přibližně 64 % propustí dovnitř. Skla oken, a následně stěny a předměty v interiéru, se pohlceným zářením ohřejí a samy poté teplo vyzařují, čímž dochází k přehřívání interiéru. V zimě jsou naopak tepelné zisky ze slunečních paprsků žádoucí, proto by měl být systém stínících prvků variabilní a nastavitelný dle aktuální potřeby.

Jakou stínící techniku pro letní období tedy vybrat? Na prvním místě musí být funkce, ale neméně důležitým faktorem při jejím výběru je i vzhled a cena. Každá stavba má jiné nároky na zastínění či regulaci světelného toku. Zkušený architekt například dokáže vhodným přesahem střechy, který může být současně i zajímavým architektonickým prvkem, vytvořit zcela přirozenou ochranu před letním sluncem. Na kvalitním architektonickém návrhu, který zaručí, že okna budou po celý rok v ziskové bilanci, tak velmi záleží.

Prvků, které umožňují regulovat množství světla a tepelné energie pronikající transparentními konstrukcemi domu je celá řada. Pokud nestačí přesah střechy, pomohou například slunolamy. V létě jsou pro minimalizaci tepelných zisků ideální venkovní stínící prvky, jakými jsou žaluzie, rolety, markýzy či pergoly s popínavými rostlinami. Pevné konstrukce jako pergoly a slunolamy využívají rozdílné polohy slunce v létě a v zimě, i zde tedy velmi záleží na návrhu a následném řešení stínících prvků. Pergoly a slunolamy ostré letní paprsky pod velkým úhlem efektivně odstiňují, zatímco nízké zimní sluníčko propouští dovnitř. Žaluzie, rolety nebo markýzy jsou většinou nastavitelné a můžete si je tedy přizpůsobit vašim potřebám. V ojedinělých případech také může pomoci sousední budova či strom u menší stavby rodinného domu.

Některé stínící prvky poskytují i bonus navíc – jsou-li zataženy, dochází k dalšímu snížení součinitele prostupu tepla sklem Ug. Takový ochranný prvek navíc může, v závislosti na způsobu a míře užívání, zpomalovat stárnutí okna, a to jak zasklení, tak i rámové konstrukce.

Závěrem je potřeba zdůraznit, že stínění domu by mělo být diskutováno již v architektonickém návrhu domu, který celkové množství stínících prvků bude minimalizovat.  Případné chlazení domu by vás totiž mohlo přijít draho, jelikož se podepíše na spotřebě takzvané primární energie za vytápění, ohřev vody a chod technických zařízení, do nichž se započítává i klimatizace.